Těžká premiéra v Mariánských Horách

V neděli většina z nás zasedla po delší době k zápasu krajského přeboru, soupeřem nám byly hráči Mariánských Hor. Mají poměrně silný tým, skončili loni předposlední a zachránili se jen shodou mnoha okolností :). My jeli k zápasu výrazně oslabení, ale doufali jsme někteří tajně, někteří nahlas v slušný výsledek. Na začátku nás rozhodčí utkání pan Kořínek upozornil, že se v místnosti kde hrajeme odpoledne koná divadelní představení, a proto kdo neskončí do půl jedné bude přesunut do jiné místnosti. Nechtěli jsme hrát další divadlo a s upozorněním souhlasili. Soupeř vynechal první desku, ale přesto měl na šesti šachovnicích elovou převahu. Elově slabší soupeře měli akorát Martin a Leo. Ostatní jsme se mohli těšit z kvalitnějších soupeřů a někteří z nás i doufat, že se dožijou stěhování. 

Zápas se rozběhl pěkně, po zahájení stáli dobře všichni bílí. Černí většinou nic moc, ale dalo se to. První skončila Katka, která chytla soupeře, které ho si nejméně přála. Ztratila v neperspektivní pozici pěšce, aby v zápětí efektní kombinací dala soupeři dalšího a vzdala. Poté prohrál Luboš, který v krasné pozici nenašel cestu k černému králi a o pár tahů později ztratil díky špatnému ústupu figuru za dva piky s následnou vynucenou výměnou dam, takže mohl po chvilce vzdát. Měli jsme štěstí, že na osmé proti Dankovi nastoupil soupeř 2000+, kterého Danek odremizoval. Kdyby hrál s patnáctistovkou tak určitě prohraje.  Martin Mužík ve spolupráci se soupeřem vytvořili na šachovnici krásný bordel, ve kterém se lépe orientoval Martin a zkušeně vyhrál. Leo krásně zaútočil, ale v klíčové pozici potáhl špatným pěšcem a místo, aby soupeře dorazil, mu daroval protihru, která vyústila v prohranou koncovku. Je to škoda, protože tady to vypadalo na bod pro nás. Skoroprimátor remizoval a navíc se zachoval jako správný křesťan, když upozornil soupeře chvíli před pádem praporku, že po tahu zapoměl zmáčknout hodiny. Snad se k němu v budocnu jeho soupeři zachovají stejně. Stav tedy byl 4:2 v náš neprospěch. A v partiích na prvních deskách to vypadalo na dvě remízy. Partie se dohrávaly už v jiné místnosti, protože do té původní se už cpali herci s kulisami stromů a rybníčka. Nejprve v tupé remízové pozici udělal obrovskou hrubku Michal, ztratil dva pěšce a prohrál.  Já jsem ztratil čas hledáním jak rozbít soupeřovu pevnost. S ubývajícími minutami jsem přešel  z lepší pozice do rovné koncovky. To již za upozorňování nějaké paní, že v místnosti (již druhé) má od půl třetí rezervačku tak ať včas vypadneme a když ji kdosi okřikl ať je potichu, tak nás chtěla vyhodit rovnou. Za těchto okolností, na které se nechci vymlouvat, jsem těsně před stěhováním do sklepa nezahrál přesně a dovolil soupeři poslední možnost jak vyhrát. Takže nakonec krutých 6:2. Tentorát jsme bodali tupím kopím, příště je potřeba zbraně nabrousit lépe.

(WIT)