V Ostravě zazněla labutí píseň Orlů
Druhý jarní den nás čekalo předposlední kolo krajského přeboru. Já jsem ráno začal tradičně tím, že jsem vstal a udělal tradiční rituály. Oblékl jsem tričko Czech Open Pardubice, uvařil kávu do hrnku s logem Ostravského koníka a do kapsy strčil propisku s nápisem I LOVE CHESS.
Vyrazil jsem na seřadiště u Geodézie, kde již čekal Pavel Martínek, ale i ostatní hráči které měl vézt ve svém voze Leo. Ti co zažili na vlastní kůži minulou Leovu jízdu z Opavy do Havířova, která i se zastávkou na natankování trvala 30 minut se cpali do mého auta. Nakonec tedy Leo vezl jen Michala, kterému prostředí formule jedna nedělá potíže. Z Opavy jsme vyjížděli současně a v době kdy jsem projížděl Novými Sedlicemi volá Michal z Leova vozu, že v Ostravě před Globusem stojí policajti. V duchu jsem si v klidu říkal, že než my dojedeme do Ostravy tak už tam stát nebudou. Jinak nechápu jak to Leo dělá, ale nezastavili ho. Jak jsem ke Globusu dojel já, už tam nestáli.
Ale teď už k šachům. Poruba cca 2 kola zpátky ještě pomýšlela na postup, takže nás čekal těžký houževnatý soupeř, který nastoupil s jasnou elovou převahou (ke každé popisované partii dále uvedu rozdíl v ELO, mezi naším a soupeřovým hráčem), partie popíšu v pořadí tak jak skončily.
Nejprve překvapil černými Vilda Kovács (-234) proti Obornému. Na soupeře byl pečlivě připraven. Partie skončila tak rychle, že jsem ji ani moc nezaregistroval. Jen vím, že stál Vilda stísněně s pasivním střelcem. Podařila se mu, ale tuším nějaká vidle na zisk figury, takže jsme vedli rychle 0-1.
Pak remizoval Pavel Martínek (-67) na poslední desce proti Petrovi Dostálovi . Pavel stál jasně na výhru, ale musel by umět hrát koncovky, ale i tak remíza dobrá.
Jako třetí jsem skončil já (-89). Soupeř mě lehce zaskočil, protože se bál mojí rozsáhle propracované přípravy a místo svého tradičního carokannu zahájil na 1.e4 tahem d6. Tímto přišla má pětiminutová ranní příprava vniveč. Bohužel jsem se v nečekaném zahájení nedobře orientoval a zvolil jsem plán z jiné varianty a rychle došlo k pro mne nevýhodné výměně centrálního pěšce s následným pěkným rozmístěním černých figur a nejistým postavení mojí dámy. Richard Kudla mě mohl několikrát dorazit, ale vždy promáchl až mi nakonec dal protihru, která vyústila v rychlý vítězný protiútok na černého krále. Takže musím přiznat, že ranní rituály přinesly potřebné štěstíčko.
Vedli jsme 0.5-2.5 a soupeři museli začít riskovat. Začínalo to ale vypadat hodně dobře, protože BOHOUŠEK měl jasně vyhranou věžovku a Martin Mužík figuru víc.
Další bod ale nečekaně přidala Katka (-413!!!) v partii s Potomákem. Od zahájení stála bílýma v sicilské špatně až nedobře. Soupeř, ale nejprve jednou chybou vyrovnal hru a vzápětí udělal obrovský blundr, který Katce umožnil efektní oběť jezdce a když začala splétat matovou síť, soupeř se vzdal.
Na vítězných čtyři a půl bodu navýšil již zmiňovaný Martin Mužík (-44) s Kubou Chlevišťanem. Jak získal figuru nevím, partii jsem ještě neviděl. Ale vím, že pozice byla zamotaná, a Kuba se někde nešikovně zapletl.
Vzápětí dorazil v exhibičním stylu svého soupeře BOHUMÍR (-31) s Albertovičem. Věžovka s třemi volnými piky navíc už se pokazit nedala.
Takže již jen kosmetické úpravy v podobě pohodové remízy Leo Mullera (-155) s Luďkem Dobešem a remíza Michala(-264) s extraligovým Honzou Malíkem kde stál Michal hodně slušně, ale zase ten jeho čas…
Průměrně jsme na každé šachovnici byli cca o 162 bodů slabší. Opět se ukázalo, že ELO je jen orientačně spočítané číslo, nikomu nic nezaručuje a vyhrát se dá s kýmkoliv. Celkový dojem kazí jen to, že nám tato výhra už co se týče záchrany k ničemu není.
Vysledkem je tedy neuvěřitelných, překvapivých, báječných a snových 1,5-6,5 na území soupeře, který díky tomuto výsledku a vývoji v 2. lize ještě může z krajského přeboru spadnout, jelikož je v posledním kole čeká již jistý druholigový, ale po celkovém prvním místě toužící Dolní Benešov.
Nás v dubnu v posledním kole čeká Nový Jičín, se kterým si to rozdáme v přímém souboji o kulaté desáté místo. Abychom se před něj dostali, potřebujeme vyhrát 5-3. Snad tedy v orlím hnízdě dozní naše labutí píseň bez falešných tónů.