Slabí pěšci

    Často se směšují pojmy slabí pěšci a slabé body. „Útočím na slabý bod“, říká někdy velmistr a ukazuje na slabého pěšce. Abychom lépe pochopili o čem je řeč, upřesníme naši terminologii.

1.       Slabých pěšců je několik druhů: opožděný, izolovaný, dvojpěšec, daleko posunutý pěšec bez spojení se základnou.

2.       Se zmizením slabého pěšce (připusťme, že jej vzal soupeřův jezdec) slabost pole zůstává

3.       Říkáme-li: „U soupeře je slabý bod c6“, to znamená, že my máme silný bod na c6 pro své figury. Má-li soupeř však slabého pěšce na e6, nemůžeme     říkat, že máme silné pole e6.

    Sledujte pozorně slova velmistra Bronštejna, když hovořil o pozici ve známé variantě:

z královskoindické obrany

    Nyní se nám zdá vhodné objasnit tajemství pěšce d6 v královské indické obraně. Tento pěšec, i když je na otevřeném sloupci a bude na něj útočeno, je přesto tvrdým oříškem – dostat se na něj není snadné. Zdálo by se, co je jednodušší, odejít jezdcem z d4, ale vtip je v tom, že jezdec je silný právě na poli d4. Jeho úkol – kontrola polí b5, c6, e6, f5 a neutralizovat vliv Sg7. Jedině potom, co se bílý připraví proti možným útokům černého (a4-a3, Se6, f7-f5), může jezdec odejít z centra, ale za tu dobu i černý stihne přeskupit své síly. Takže slabost pěšce d6 je jen zdánlivá.

    Současné metody rozehrávání zahájení znají mnoho takových zdánlivých slabin. Ale právě pro věčnou slabost na d6 byla dlouho považována královská indická obrana za pochybnou.

    Radíme sice útočit na slabé pěšce, ale při kritickém a tvůrčím přístupu, a to i ke zdánlivě jasným slabým pěšcům.