Obecná teorie střední hry
Naprostá většina partií se rozhoduje ve střední hře. Je to pochopitelné: zahájení je stadium mobilizace sil a koncovka – to je údobí realizace dosažené převahy ze dvou předchozích stadií. Ve střední hře dochází k hlavnímu souboji dvou armád, zde se řeší hlavní problém partie – kdo koho porazí.
Šachoví teoretici by měli proto věnovat maximum pozornosti učení zákonů střední hry. Bohužel tomu tak není. Analýzám všemožných variant zahájení je věnováno množství knih, dost je knih i o koncovkách, ale otázkám střední hry, systemizaci i metodám učení hlavnímu stadiu partie se téměř nevěnuje pozornost.
Tato pomůcka to chce napravit. Budeme se snažit vniknout do způsobu myšlení velmistra hrajícího turnajovou partii, pochopit, co on promýšlí, jakých zákonů a pravidel se drží při hledání nejlepšího tahu ve složité pozici střední hry.
Především si odpovíme na otázku: jaké typy bojů se vyskytují na šachovnici?
V partii Euwe – Alechin v roce 1937 se od samého začátku figury bílého i černého srážely v prudkém boji, úder sledoval protiúder, v celé partii bylo množství nejostřejších variant, v nichž oběť se střídala s obětí, taktické údery se střídaly.
Úplně jiná byla hra v partii Tajmanov - Geller (Curych 1953):
Při rozboru této partie bije do očí především to, že nedošlo k taktickým bojům, ale jen ke strategickým přeskupením. A vůbec nejsou varianty ke komentování. Zkušený velmistr, když hraje takovou partii, nepropočítává varianty. Převládají zde obecné úvahy, kam kterou figuru přemístit, jak čelit záměrům soupeře, kterou figuru vyměnit, kterou ponechat.
V šachu jsou tedy dva hlavní druhy partie a tedy dvě hlavní metody vedení boje:
- kombinačně – taktický
- manévrovací - strategický
V kombinačně - taktické pozici se velmistr zabývá propočtem variant.
V manévrovacích - strategických pozicích se velmistr zabývá formulováním obecných plánů a úvah.
Jsou ovšem i partie smíšeného typu. Některé začnou ostře kombinačně a pak přejdou do klidného řečiště, u některých je to obráceně.
Kotov - Ragozin (Moskva 1949)
|
předešlá stránka - Poziční cit |
další stránka - Myšlení velmistra |