Béčko mohlo z Hrabyně dovézt víc...
Utkání proti celku, na který jsme se mohli bodově dotáhnout. V případě výhry pro nás začalo podobně jako proti Krnovu. Zjistili jsme, že soupeř nenastoupil kompletní a to nás přivedlo k přesvědčení, že to může vyjít.
Začátek utkání nám dával za pravdu i přes mou brzkou prohru, když jsem si v důsledku své partie z minulého týdne vsugeroval, že se mi nemůže nic stát a vše půjde hladce. Tady jsem se hodně spletl a po nepatrném strašení jsem se dostal do pozice, kdy jsem rozestavěl své figury velmi neodborně a umožnil soupeři rozvinout útok na mého krále, kterému jsem nedokázal odolat. V konečném výsledku tato 2 bodová ztráta jde na můj vrub vzhledem k tomu, že soupeř měl srovnatelnou výkonost a stačila remíza k plnému bodovému zisku. Navíc jsme ještě hned na samotném začátku strhli vedení na svou stranu, když vyhráli oba Jirkové. Každý sice trochu jinak. Jirka Pardy měl jasně vyhranou partii v 11 tahu, kdy mohl získat celou figuru zbortit celou pozici soupeřky. Toho ovšem nevyužil a musel se k výhře propracovávat znovu. Jirka Klobouk ten si zase stěžoval, že neví co s pozicí a v ten okamžik přišla chyba soupeře, kterou okamžitě potrestal.
Když potom přidal výhru Petr, který získal nejdříve pěšce na dámském křídle s následným chycením dámy tak už bylo veselo v našem táboře, protože na výhru stál pořád Vilda, kterému soupeřka obětovala figuru v zahájení z naprosto nepochopitelného důvodu. Tady nebylo pochyb o zisku všech bodů, přestože první dvě šachovnice stáli dost podezřele. To se taky potvrdilo při vzdání Jirky, když měl pasivnější pozici a soupeř volného a pěšce. Tady se projevila zkušenost soupeře a korigování výsledku. Potom remizoval Tomáš, který odvádí standardní výkon a neprohrává.
V tento okamžik se začali dít věci nevídané a pro Vildu celkem typické. Vilda se dvěma figurami více chtěl vynutit výměnu dam a v euforii přišel o celou věž. O pár tahů později se mu povedlo dát vidličku a v ten okamžik měl střelce více, který byl blokován soupeřčinými pěšci. Tady to vypadalo, že o výhru Vilda nemůže usilovat a tak jsem řekl, aby vzal remízu, protože musí stejně obětovat střelce za dva pěšce. Tady Vilda nereagoval a chtěl pořád vyhrát. Po několika tazích došlo k oběti střelce za dva pěšce, a pozice byla věž a dva pěšci na každé straně. Tady soupeřka odevzdala jednoho svého pěšce a Vilda znovu ožil, ale jen do okamžiku, když zjistil, že neví jak tu věžovku vyhrát. Tak to dali za remízu, i když jak všichni říkali, dalo se to zkusit. Ovšem hlavní výhru podstatně jednodušší prováhal a zde to už tak jednoznačné nebylo a pod psychickým tlakem je možno udělat chybu i v těchto pozicích. Pak prohrál Michal, bránil pasivní pozici a držel pěšce s vypětím všech figur, až došlo k naprostému nesouladu v jeho táboře a otevření krále se ziskem kvality. Byla tady rychlejší cesta k výhře, kterou soupeř viděl, ale nešel do této možnosti, ale na výsledku to nic nezměnilo. Bod není špatný, ale moc neřeší v boji o záchranu. Slabinou se projevují naše první 4 šachovnice, kde máme zisk 5 bodů z 21 možných. Tyto výpadky nelze jen tak jednoduše nahradit na zbývajících 4 šachovnicích.
(Danek)