Nedaří se vyhrát partii

Orel Opava B 3,5-4,5 TJ Ludgeřovice

Tak dnes proti celku Ludgeřovic jsme nastoupili v plné sestavě, ale opět se projevila naše neschopnost vyhrát partii.

Jako první dohrál Jirka, který spěchal do práce a jeho soupeř pojal partii tak, že všechno vymění.

Tady se dá Jirkova remíza celkem pochopit vzhledem k nemožnosti hrát partii 5 hodin. Pak prohrál Vilda zcela zaslouženě. Jeho pozice už v zahájení nevypadala moc dobře a souhra jeho figur byla žalostná. Jeho figury držely slabá pole ve svém táboře bez účinné protihry. A  přes úpornou snahu udržet partii se mu pozice zcela rozpadla. Pak přišla remíza Jirky Klobouka, který velmi pokulhává ve své výkonosti proti první partii s Benešovským Suchánkem kdy sice prohrál, ale po urputném výkonu. Tady  stál pořád pozičně hůře a při soupeřově nabídce remízy bych neváhal jí přijmout. Jirka jí odmítl a ukázalo se to jako správné rozhodnutí. Soupeř udělal špatné rozhodnutí a zůstal mu špatný střelec proti jezdci a slabý pěšec a Jirka se dostal do sedla v přesvědčení, že dobere pěšce  s vytvořením svého volného pěšce. Tady se ukázalo, že je třeba  se pořádně ponořit do pozice a ne potáhnout tah od pasu. Jirka si chtěl dojít pro krajního pěšce, ale nechal si  vzít svého centrálního a tak došlo k remíze vzhledem k možnosti proniknutí do dámy. Tady mu naštěstí vycházelo vysbírání soupeřových pěšců.

Následovaly současně remízy Tomáše a Petra. Tomáš držel pevnou pozici za cenu stále se zhoršujícího času, až došlo ke zbytečné ztrátě pěšce v  časovce. Tady se už na výhru nedá hrát a tak přišla remíza, která hostům vyhovovala vzhledem k jasně prohrané pozici Michala. Petr  podepsal taky remízu, protože hrát partii na výhru, kde nic není je naprosto kontraproduktivní.

Pak přišla klíčová prohra Michala, který ač dostal hned v začátku nabídku remízy a měl dle mého mínění horší pozici vzhledem k soupeřově dvojici střelců. Tady se Michal přišel zeptat, zda jí má přijmout. Tady jsem mu řekl, že remíza na první desce není špatně tak aby jí vzal, Michal pod dojmem jak dobře nestojí ji odmítl, aby jí po pár tazích nabídl on. Tady celkem pochybuji o dobrém posuzování pozic, když po pár tazích chci něco vzít zpět. Tato porážka jde zcela na vrub Michalova rozhodnutí.

Pak jsem remizoval já, když mi nevyšlo zahájení a musel pořád dotahovat přesto, že jsem měl výhodu bílých figur. Musel jsem veškeré úsilí věnovat snaze vyměnit figury, abych pozici ustál. To se mi nakonec podařilo, ale za cenu blokované pozice, kdy jsem  musel blokovat, aby nedošlo k průlomu.

Nakonec nám zůstali stejnobarevní střelci a já měl aktivního střelce a krále. Vzhledem k nemožnosti proniknout králem do týlu soupeře jsem nakonec souhlasil s remízou, o kterou jsem celou partii tvrdě bojoval. Nakonec vyhrál na poslední šachovnici Jirka, u kterého bych v určité pozici hledal jak neutrpět porážku vzhledem k jeho holému  králi a vazbě na dámu. Zde asi došlo k podcenění soupeře  s myšlenkou, že je možno hrát cokoli. To ovšem nikdy tak není a je nutno hrát naplno až do konce. Tady Jirka začal motat a soupeř místo aby stupňoval tlak tak najednou přišel o figuru. Zde už se zdálo, že je hotovo a Jirka v pohodě vyhraje. 

Pak se po pár tazích nechal připravit o figuru on a  měl už jen pěšce navíc ve věžovce, kterou po špatném pochopení soupeře nakonec vyhrál.

Vzhledem k jedné vyhrané partii na zápas nás každá prohraná partie připravuje o možnost týmového úspěchu a proto je podmínka neprohrávat jednotlivé partie a spoléhat na jednu výhru.